Meteorický roj Perseidy 2011, padání hvězd
Na nebi se začínají rojit Perseidy. Červenec a srpen 2011.
Nejkrásnější budou na začátku srpna
Střed prázdnin se nese ve znamení padajících hvězd. Podle odborníků začíná aktivita meteorického roje Perseid, která vyvrcholí kolem 12. srpna. "Závěr podívané ale pokazí Měsíc přicházející do úplňku," vzkázal Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Na romantickou podívanou se proto vydejte už na začátku srpna.
Na Perseidy vyražte na začátku srpna. Nebude jich nejvíce, ale budou lépe vidět.
Kdy začíná meteorický roj Perseid?
Aktivita Perseid začíná pozvolna už v těchto dnech. To je ale možné vidět pouze jeden až dva meteory za hodinu. Postupně aktivita narůstá a vrcholí kolem 12. až 13. srpna, kdy bude k vidění i 60 až 80 meteorů za hodinu. V tu dobu bude ale bohužel pozorování rušit Měsíc, který bude téměř v úplňku. Takže ta podívaná nebude letos tak dobrá, jako byla třeba loni nebo v jiných letech.
Vyplatí se tedy zajít pod hvězdnou oblohu dříve?
Nejvhodnější období by mohlo být kolem 5. srpna.

Meteorický roj Perseidy 2010, padání hvězd

Meteorický roj Perseidy 2010 slibuje pěknou podívanou, nebude rušit Měsíc
Roj je činný od 17. července do 24. srpna, přičemž maximum roje přichází 12. srpna.
Připravte si několik stovek přání
Noc ze 12. na 13. srpna 2010 slibuje v případě jasného počasí každoroční astronomickou podívanou v podobě maxima meteorického roje Perseid.
Meteorický roj Perseid, neboli padání hvězd - tuto každoroční astronomickou podívanou nabídne noc ze 12. na 13. srpna. Podle astronomů jsou letos podmínky pro pozorování hvězd velmi dobré - mělo by spadnout až 90 meteoritů za hodinu. Má to ale háček, příznivé musí být i počasí.
Nejlepší období k pozorování je v průběhu maxima v druhé polovině noci až do rozbřesku (od půlnoci do přibližně půl páté ráno), kdy radiant roje stoupá nad obzor.
Samotné pozorování není nijak složité.
Stačí se v čase od půlnoci do úsvitu dostat na místo, kde je dobrý výhled na východní oblohu a kde se bude nacházet souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby vylétají. Pro pozorování není potřeba žádný dalekohled, ale stačí pouhé oko. Pozorovatelé by ale měli vylézt na takový kopec, kde je nebude rušit žádné světlo nebo světelný zdroj.
Tento rok 2010 jsou podmínky ke sledování roje nakloněny, neboť neruší Měsíc, který by jinak přezářil oblohu a znemožnil spatřit slabší meteory. Navíc i načasování samotného maxima, během něhož by pro naši zeměpisnou šířku mělo spadnout přes 75 meteorů v hodině, je velmi příznivé. Meteorický roj je úkaz, při kterém se proud drobných částeček meziplanetárního prachu (nejčastěji uvolněného z jádra komet) o velikostech ne větších jak zrnka písku střetává se Zemí a částečky při svém průletu atmosférou shoří. Na obloze se jeví jako rychlé body s úzkým svítícím ohonem, proto "padající hvězdy". Ve skutečnosti ovšem z nebe žádná hvězda nezmizí. Veřejnosti nejznámějším pravidelným rojem jsou právě Perseidy, a to hlavně díky skutečnosti, že jeho aktivita vrcholí za letních nocí. Ve skutečnosti ale patří ke třem dalším rojům v roce, jejichž tzv. hodinová zenitová frekvence dosahuje nebo přesahuje 100 meteorů za hodinu. Lidově jsou také proslulé svým přídomkem "Slzy svatého Vavřince", neboť nejvíce meteorů padá v neblaze proslulém výročí mučednické smrti římskokatolického duchovního sv. Vavřince. Ten byl podle pověsti 10. srpna 258 upečen zaživa na rožni za to, že v období perzekuce křesťanů za vlády římského císaře Valeriána odmítl odevzdat majetek církve vládci a raději jej rozdal chudým. Radiant letního roje, tedy místo, odkud meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají, leží v severním cípu souhvězdí Persea (odtud název Perseidy). Toto souhvězdí je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární, nikdy nezapadá (tudíž nezapadá ani radiant). Počet meteorů, který bychom za ideálních podmínek na celé obloze spatřili za hodinu (pro Perseidy se udává právě 100), je však třeba přepočítat na výšku radiantu nad obzorem. Čím je radiant roje níže, tím méně meteorů spatříme (většina meteorů "spadne" pod obzorem). Nejvýše je v době každoročního maxima Perseid kolem 12. srpna v ranních hodinách před rozbřeskem, kdy v České republice můžeme spatřit 75-90 meteorů za hodinu (tedy průměrně 1-2 meteory za minutu). Tomu nahrává i předpověď okamžiku letošního maxima, které nastane po půlnoci z 12. na 13. srpna, tedy ve druhé polovině noci. V té době navíc vůbec nebude rušit Měsíc, který zapadne už 12. srpna večer ve fázi úzkého srpku.
K pozorování si najděte místo, na kterém je výhled na oblohu co nejméně rušený vysokými stromy či domy a vydat se dál od osvětlených aglomerací za tmavší oblohou (ideální je samozřejmě pozorování v horách nebo na vysočině).
Samotné pozorování meteorů nevyžaduje žádné speciální vybavení, jakým je kupříkladu dalekohled. Právě naopak. Meteory vyletují z radiantu náhodně po celé obloze, takže stačí upřít zrak do vesměs libovolného místa na nebi a čekat na první "padající hvězdu". Zorný úhel lidského zraku samozřejmě nezabere celou oblohu, takže je dobré směr pohledu občas změnit.
Celou scenérii je nejvhodnější sledovat vleže s obličejem přivráceným k nebi, ne naopak, pánové! Nejlepší období k pozorování je v průběhu maxima v druhé polovině noci až do rozbřesku (od půlnoci do přibližně půl páté ráno), kdy radiant roje stoupá nad obzor.





